Manipulace v práci, v osobním životě nebo jinde – bohužel jev člověku dobře známý. V současné době se s manipulátory setkáváme prakticky na každém kroku, a to nejen v médiích nebo na reklamních billboardech. Co je však pravdou definicí slova „manipulace” a jak se jí bránit, pokud nám zkříží cesty?
Obsah článku
Co je to manipulace
Správnou definicí manipulace je vědomé (nebo i nevědomé) nečestné jednání jedince, čímž se poškozuje člověk jiný. Tímto nevhodným chováním se člověk chce dostat k jistým výhodám či ovlivnit jiného jedince po stránce emoční, myšlenkové nebo po stránce chování. Člověku, který tímto způsobem zachází s ostatními, se neříká jinak než manipulátor.
V souvislosti s definicí slova „manipulace” stojí za zmínku i efekt, na kterém se manipulátor podílí. Manipulovaná osoba velmi často neví, co s ní manipulátor dělá, případně že se chová jinak či že se mění její postoj. Kvůli tomu, že žije v jisté nevědomosti, si ani neuvědomuje, že je zapotřebí se bránit.
Jak poznat manipulaci
Jak už bylo zmíněno, manipulace není jev neznámý a setkáte se s ním prakticky kdykoliv a kdekoliv. Nezáleží na tom, jestli jste doma, v práci nebo ve společnosti, manipulátorů je všude jako máku. Jak konkrétně takového člověka poznat, respektive jak snadno rozeznat, že se o manipulaci jedná? Existuje několik varovných signálů:
- Manipulátor se snaží vyvolávat v druhém pocit viny.
- Manipulátor se chová v komunikaci s ostatními nadřazeně.
- Nebojí se zvýšit hlas, případně použít i výhružný tón.
- Manipulátor nesnáší kritiku, bývá až egocentrickým.
- I když se vyjadřuje zcela logicky, jeho činy jsou důkazem spíše opaku.
Strach jako nejčastější příčina manipulace
Při čtení jasných ukazatelů toho, kdo je manipulátorem, jste se možná v některém (nebo ve vícero) bodech viděli. Tím se dostáváme k původní charakteristice slova „manipulace”. Nejedná se vždy o vědomé chování, někdy manipulujeme zcela nevědomě. Z posledních průzkumů vyplývá, že vědomě manipuluje pouze 20 % manipulátorů. Jejich nejčastějším odůvodněním je strach, který pociťují. Vedle něj to může být také pocit viny, pochybnosti nebo snaha vytvořit potřebný nátlak.
Velmi často si tento model chování stojícího na manipulaci přebíráme z dětství, případně od prvních našich vzorů, kterými jsou rodiči, učitelé nebo kamarádi. Z počátku to bereme jako hru, později však bereme manipulaci za životní styl, dalo by se říct.
Manipulovat lze několika způsoby
Manipulace jako taková se dělí na dva typy, a to na činy a chování. Dohánět člověka ke konkrétnímu kroku lze slovy, výrazy nebo vyvolávání pocitu viny, který je (velmi často) tím nejefektivnějším způsobem.
Velkým varováním bývá i tón hlasu, případně intonace. Všímejte si drobností, které jsou takovými dílky jedné velké manipulátorovy skládačky.
Když se setkáte s manipulátorem
V okamžiku, kdy všechno nasvědčuje tomu, že s vámi chce někdo manipulovat, je zapotřebí zahájit obranný manévr. Předně byste člověku neměli říkat víc, než je zapotřebí. A to platí prakticky o čemkoliv, nejen o osobních věcech a informacích.
Pakliže dojde k nejasné otázce, případně jiné formulované žádosti, která není z vašeho pohledu jasná, nereagujte na ni. Manipulátor tímto velmi často zjišťuje, zdali jste slabí nebo nikoliv a vycítí tímto způsobem z vás pochybnosti, pakliže ve vás budou pramenit.
Vhodné je také obrnit se vůči lichotkám, které z jeho úst budou plynout. Jsou tím nejefektivnějším názorem, jak si druhého omotat kolem prstu.
