Jak zajistit kybernetickou bezpečnost? 

Co se stane, když se potkají dva největší kybernetičtí padouši současnosti – ransomware a umělá inteligence? Pokud si myslíte, že to zní jako scénář z nějakého thrilleru, nejste daleko od pravdy. Tento článek vám ukáže, jak se postavit těmto hrozbám čelem, a co udělat, aby vaše data zůstala v bezpečí.  

Co je to kybernetická bezpečnost? 

Kybernetická bezpečnost zahrnuje ochranu sítí, informačních systémů a dat před kybernetickými hrozbami, jako jsou útoky hackerů, malware, phishing apod. Definice kybernetické bezpečnosti zahrnuje technologická i organizační opatření, která zajišťují integritu, důvěrnost a dostupnost dat. Důležitou součástí je i zajištění kontinuity činností a minimalizace dopadů bezpečnostních incidentů. 

Aktuální hrozby a trendy 

V roce 2024 a dále se očekává bezprecedentní nárůst kybernetických útoků, což činí kybernetickou bezpečnost prioritou pro organizace všech velikostí. Mezi nejvýznamnější hrozby patří následující: 

• Ransomware útoky: Jedná se o typ malwaru, který zablokuje přístup k datům oběti a požaduje výkupné za jejich odblokování. Ransomware útoky jsou stále sofistikovanější, často cílí na velké korporace, zdravotnická zařízení a vládní instituce, kde mohou způsobit značné škody. Výkupné požadované kybernetickými zločinci často dosahuje milionových částek, což může mít devastující finanční dopady na oběti​. Navíc ani po zaplacení útočníci data často neodblokují. V některých zemích EU je dokonce zakázané výkupné platit a český NÚKIB to také nedoporučuje (byť nenařizuje). 
• Útoky na kritickou infrastrukturu: Zahrnují klíčové sektory jako energetické sítě, vodohospodářství, zdravotnictví a dopravu. Útoky na kritickou infrastrukturu jsou na vzestupu, protože útočníci využívají zranitelností v těchto systémech k narušení služeb, které jsou nezbytné pro fungování společnosti. Takové útoky mohou vést k výpadkům služeb, narušení veřejného pořádku a ohrožení života lidí​. 
• Používání umělé inteligence kyberútočníky: Umělá inteligence se používá k automatizaci útoků, což zvyšuje jejich efektivitu a rozsah. Útočníci používají AI k vytváření sofistikovaných phishingových kampaní a k útokům na systémy zabezpečené pomocí tradičních metod. Zvýšená sofistikovanost a frekvence útoků představuje větší výzvu pro obranné mechanismy a vyžaduje nové přístupy k zabezpečení​. 
• Cloudové bezpečnostní hrozby: Jedná se o hrozby spojené s používáním cloudových služeb, jako jsou úniky dat a neoprávněný přístup. S rostoucím využíváním cloudových technologií roste i počet útoků na tyto platformy. Útočníci se zaměřují na špatně konfigurované cloudové systémy a zneužívají zranitelnosti v cloudových aplikacích. Úniky citlivých dat mohou mít závažné důsledky pro ochranu soukromí a bezpečnost organizací​. 
• Nedostatek odborníků: Zde máme na mysli nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti, kteří by mohli chránit organizace před kybernetickými hrozbami. Přetrvávající nedostatek těchto pracovníků zvyšuje zranitelnost organizací, které nemají dostatečné kapacity pro efektivní správu bezpečnostních opatření. Organizace jsou nucené investovat více do školení a vývoje interních lidí, aby pokryly mezery v odborných znalostech. 

Tyto trendy a hrozby podtrhují potřebu neustálého vývoje a přizpůsobování bezpečnostních strategií i technologií, aby organizace mohly čelit stále složitějším a častějším kybernetickým útokům. 

Zákon o kybernetické bezpečnosti a regulace 

V České republice je kybernetická bezpečnost regulovaná zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Tento zákon, který by měl být od října 2024 již plně v souladu se směrnicí NIS2, stanovuje povinnosti pro provozovatele kritických informačních systémů a poskytovatele digitálních služeb. Směrnice NIS2, implementovaná na národní úrovni:  

• zpřísňuje požadavky na bezpečnost sítí a informačních systémů,  
• zavádí přísnější sankce za jejich porušení  
• a rozšiřuje povinnosti ohlašování incidentů​. 

Školení a vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti 

Jedním z klíčových kroků k zajištění kybernetické bezpečnosti je školení a vzdělávání zaměstnanců. Pravidelná školení kybernetické bezpečnosti zvyšují povědomí o aktuálních hrozbách a bezpečnostních postupech. Organizace by tedy měly implementovat programy školení kybernetické bezpečnosti, které zahrnují praktická cvičení.  

Technologická opatření  

Technologická opatření jsou klíčová pro zajištění kybernetické bezpečnosti. Patří sem zejména: 

• Firewall: Firewally slouží k ochraně sítí před neoprávněným přístupem tím, že filtrují příchozí a odchozí provoz na základě definovaných bezpečnostních pravidel. Moderní firewally dokáží analyzovat obsah provozu do hloubky a detekovat potenciálně škodlivé aktivity. 
• Antivirové programy: Tyto programy jsou nezbytné pro detekci a odstranění malwaru. Poskytují ochranu před viry, trojskými koni, červy a dalšími typy škodlivého softwaru. Pravidelně aktualizované antivirové programy jsou schopné identifikovat nové a vznikající hrozby​​. 
• Systémy pro detekci a prevenci průniků (IDS/IPS): IDS (Intrusion Detection Systems) a IPS (Intrusion Prevention Systems) monitorují síťový provoz a systémové aktivity za účelem detekce a prevence podezřelých a škodlivých aktivit. IDS slouží k detekci potenciálních hrozeb, zatímco IPS aktivně blokuje identifikované kybernetické útoky. 

Důležitou součástí je také pravidelná aktualizace softwaru a systémů, aby byly chráněné před známými zranitelnostmi. Organizace by měly také zavést šifrování citlivých dat a používat vícefaktorovou autentizaci pro přístup k systémům. 

Monitorování a reakce na incidenty  

Pro efektivní zajištění kybernetické bezpečnosti je nezbytné kontinuální monitorování sítí a systémů. To umožňuje včasné odhalení a reakci na bezpečnostní incidenty. Organizace by měly mít připravené plány pro řešení incidentů, které zahrnují: 

• Kroky pro rychlou obnovu provozu: Po incidentu je důležité co nejrychleji obnovit normální provoz, aby se eliminoval negativní dopad na podnikání a služby. 
• Minimalizaci škod: Plány by měly zahrnovat kroky pro omezení škod způsobených incidentem, jako je izolace postižených systémů a komunikace s dotčenými stranami. 

Monitorování a reakce na incidenty zahrnují také pravidelné provádění auditů a testů bezpečnosti, aby byly potenciální slabiny identifikované a opravené dříve, než je mohou zneužít útočníci​. 

Integrace bezpečnostních opatření do podnikové strategie Dá se říct, že spolupráce mezi vedením firem na strategické úrovni je klíčem k efektivnímu řízení kybernetických rizik a integraci bezpečnostních opatření do celkové podnikové strategie​.