Že je internet novinkou moderního světa, která postrádá takové věci, jako je tradice či historie? Na první pohled se to tak může zdát, ale i internet už existuje vlastně celkem dlouho, a tak lze mapovat jeho dějiny. Jeho vývoj pak snadno uvidíte při pohledu historické snímky starých webových stránek.
Kde se vzal internet?
Zajímá vás, jak starý vlastně internet je? Za ten opravdový den D bývá označováno datum 29. října 1969. Právě v tento den byly propojeny čtyři počítače na čtyřech různých amerických univerzitách. Tento pionýrský počin lze nazvat úplným prazákladem internetu, jak ho známe dnes. Projekt však tehdy nesl název ARPANET.
U první čtveřice logicky nezůstalo. Síť postupně rostla a rostla a roku 1973 přestala být čistě americkou záležitostí. Prvními evropskými zeměmi, které se do ARPANETu zapojily, byly Norsko a Spojené království. Síť tehdy čítala dnes směšných čtyřicet připojených míst. Další roky však přinesly obrovský rozvoj sítí obecně. Ty nově vzniklé se na mateřský a páteřní ARPANET stále častěji nabalovaly, což vedlo ke vzniku toho, čemu dnes říkáme internet.
Jak vypadaly první internetové stránky?
Přece jen poněkud snáze než vývoj celého internetu si dovedeme představit vývoj webů. Přijde vám, že se ty dnešní vůbec neliší od těch před deseti či dvaceti lety? Tak to vás klame paměť. Jen si najděte nějaké printscreeny a hned budete doma. Weby dnes a v době, kdy většina z nás teprve objevovala internet, jsou o něčem úplně jiném. V dřevních dobách šlo o statické stránky, které měly pevně daný obsah a s uživatelem nijak nekomunikovaly. Napsány byly obvykle takzvaným HTML, což je zkratka pro anglická slova Hyper Text Markup Language. Ten vznikl v roce 1990 a v různých vývojových verzích je s námi dodnes. Ano, používají jej i dnešní webové stránky, byť v drtivé míře úplně jinak, než tomu bývalo dříve.
Vraťme se ale k těm historickým. Možná si ještě pamatujete na jejich jednoduchý design. Jednoduchá byla vlastně i jejich tvorba. Kdo neznal jazyk HTML, ten mohl použít některý z editorů, které fungovaly podobně jako Microsoft Word. Web se vlastně dal napsat i právě v tom Wordu, byť pohled do kódu pak v ajťácích vzbuzoval pocit hrůzy. A podobné to bylo i s amatérskými pokusy o ozvláštnění designu všemožnými animovanými gify. I tehdy se však samozřejmě daly „napsat“ elegantní weby. K tomu, co si pod slovem webdesign představíme dnes, ale měly stále hodně daleko.
Milníky ve vývoji webů
K dnešním moderním webovým aplikacích samozřejmě vedla téměř nekonečná série drobných krůčků. Některé inovace však byly mnohem důležitější. Mezi ně patří například:
- Nástup funkcionalit, které umožňují návštěvníkovi interagovat s webem. I to je hodně vousatá věc. Vzpomínáte na prvních chatovací místnosti, ankety či diskusní fóra? Internet se jimi ovšem proměnil z on-line knihovny do živého ekosystému.
- Nástup PHP. Ten se datuje již do roku 1995, ovšem masově se rozšířil mnohem později. Tento skriptovací jazyk dnes pohání přes 80% webů. I to dokládá, o jak důležitou věc se jedná.
- Smartphony sice nejsou žádnou webovou funkcionalitou, ale svět webových stránek v posledních letech ovlivňují asi nejvíce. Smartphony změnily pravidla hry v tom, na jakých zařízeních a kde všude si webové stránky prohlížíme. Máme je prostě vždy po ruce. Vývojáři se ale museli srovnat s tím, že se stránky mají na různě velkých obrazovkách zobrazovat různě a vlastně i různě fungovat. A na to de facto navázaly sociální sítě, které také úplně proměnily myšlení a chování uživatelů internetu. I to změnilo webové aplikace k nepoznání. A vlastně mění dodnes.
Internet je tu s námi více než 50 let. Za tu dobu prošel dlouhým a někdy i překotným vývojem a spolu s ním i webové stránky, tedy to, jak internet vnímají jeho uživatelů. Dávno už nejde jen o statickou formu přenosu informací. Dnešní webové aplikace například interagují se svými uživateli více než kdy dříve a dělají jim pobyt ve virtuálním prostoru mnohem příjemnějším.
